Konšpirácie: Protokol č. 1 a 2

25. januára 2016 15:21, Prečítané 6 218x, Domino Svetík, Dejiny

Vydané Sergejom Nillusom v Rusku, v r. 1905. Autor prekladu do angličtiny: Victor. E. Marsden, korešpondent Morning Post.

Existuje názor, že Protokoly sú dielom cárskej Ochrany, konkrétne M. Golovinova, pod vedením A. Račkovského, pričom inšpiráciou im malo byť dielo Maurice Jolyho: Dialógy v pekle, medzi Machiavellim a Montesquieu, z r. 1864.

Ak má čitateľ záujem, tu je link na preklad tohto diela v češtine.: Dialóg č. 1.

PROTOKOL Č. 1

Odložme stranou ušlechtilé fráze a hovořme o významu každé myšlenky: srovnáváním a vyvozováním závěrů vrhneme světlo na okolní skutečnosti.
Co se vám chystám ukázat, je náš systém dvou úhlů pohledu, náš vlastní a úhel pohledu GOJÍMŮ [tj. ne-Židů].
Musíte vzít na vědomí, že lidí se špatnými instinkty je víc než s dobrými, a tudíž nejlepších výsledků při vládnutí jim je dosaženo pomocí násilí a zastrašování, a ne akademickými diskusemi. Každý člověk chce získat moc, každý by se chtěl stát diktátorem, kdyby mohl, a skutečně velmi vzácní jsou lidé, kteří by nebyli ochotni obětovat blaho všech z důvodu zabezpečení jejich vlastního blahobytu.
Co drží na uzdě dravou zvěř, která se nazývá lidé? Co až doposud sloužilo k jejich usměrňování?
V počátečních strukturách společnosti se podrobovali brutální a slepé síle; později zákonu, který je tou samou silou, pouze zamaskovanou. Z toho vyvozuji závěr, že – podle přírodních zákonů – právo tkví v síle.
Politická svoboda je idea, ale ne skutečnost. Musíte vědět, jak tuto ideu použít, kdykoli je to nutné, jako vnadidlo pro přilákání lidí do něčí strany za účelem rozdrcení jiné strany, která je právě u moci. Tohoto úkolu se dosáhne snáze, pokud je oponent sám infikován myšlenkou svobody, takzvaného LIBERALISMU, a kvůli této myšlence je ochoten vzdát se části své moci. A přesně zde se objevuje triumf naší teorie; povolené otěže vlády jsou, podle zákona života, okamžitě uchopeny a přitaženy novou rukou, protože slepá moc národa nemůže být ani jeden den bez vedení, a nová moc pouze zaujme místo staré, která byla oslabena liberalismem.

ZLATO

V našich časech je moc, jež nahradila moc vládců, kteří se stali liberály, mocí zlata. Byly doby, kdy vládla víra v Boha. Myšlenka svobody je nerealizovatelná, protože nikdo neví, jak jí umírněně užívat. Předejte lidem na nějakou dobu moc do jejich rukou, aby si vládli sami, a změní se na dezorganizovanou chátru. Od této chvíle budou na denním pořádku sváry, které se brzy vyvinou v boje mezi třídami, uprostřed nichž státy vezmou za své v plamenech a z jejich významu zbyde hromádka popela.
Jestli se stát vyčerpá svými vlastními nepokoji, nebo se vnitřními neshodami dostane pod nadvládu vnějšího nepřítele – v každém případě může počítat s nenahraditelnou ztrátou: JE V NAŠÍ MOCI. Despotismus kapitálu, který je zcela v našich rukou, podá státu stéblo, kterého se, chtě nechtě, musí chytit: jestliže ne – půjde ke dnu.
Jestliže nějaká liberální hlava řekne, že takové úvahy jsou nemorální, položím jí následující otázku: Kdyby stát měl dva nepřátele a kdyby v případě vnějšího nepřítele nebylo považováno za nemorální použít každého způsobu a techniky vedení boje, jako například ponechat nepřítele v nevědomosti o plánech na útok a obranu, zaútočit na něho v noci nebo v početní převaze, jak mohou být potom ty samé prostředky, použité proti horšímu nepříteli, ničiteli struktury společnosti a všeobecného blaha, nazývány nemorálními a nepřípustnými?
Je možné, aby logicky uvažující mysl doufala v úspěch při vedení davů pomocí rozumných rad a argumentů, když může být vyslovena jakákoli námitka nebo nesouhlas, jakkoli nesmyslný, a když taková námitka dojde větší přízně u lidí, jejichž rozumové schopnosti jsou povrchní? Lidé v masách a lidé mas, kteří jsou vedeni pouze malichernými žádostmi, pověrami, tradicemi a sentimentálními teoriemi, se stávají oběťmi stranických rozporů, které zabraňují jakékoli dohodě, byť by byla založena na dokonale racionálních argumentech. Každé rozhodnutí davu závisí na náhodě nebo na předem zpracované většině, která – ve své neznalosti politických tajemství – podporuje absurdní rozhodnutí, jež do vlády státu pokládají zárodek anarchie.
Politika nemá nic společného s morálkou. Vládce, který je svazován morálkou není obratný vládce, a proto nesedí pevně na svém trůně. Ten, kdo chce vládnout, musí mít oporu v prohnanosti a pokrytectví. Velké národní hodnoty, jako je upřímnost a čestnost, jsou v politice vadami, protože svrhávají vládce s trůnů účinněji a spolehlivěji než nejmocnější nepřítel. Takové hodnoty musí být atributy království GOJÍMŮ, ale my se jimi řídit nesmíme.

PRÁVO JE MOC

Naše právo spočívá na síle. Slovo „právo“ je abstraktní pojem a není ničím podloženo. Toto slovo neznamená nic jiného než: dej mi, co chci, abych měl důkaz, že jsem silnější než ty.
Kde začíná právo? A kde končí?
Ve státě, v němž je špatná organizace moci, zákony jsou neúčinné a kde jsou vládci, kteří ztratili svou osobnost uprostřed záplavy práv, vyplývajících z liberalismu, nacházím nové právo – zaútočit právem silnějšího a rozprášit všechny existující síly pořádku a regulace, rekonstruovat všechny instituce a stát se svrchovaným pánem těch, kteří nám dali právo k jejich ovládnutí tím, že se ve svém liberalismu vzdali vlastní vlády.
Naše moc v současných vratkých podmínkách všech forem vlády bude nepřemožitelnější než kdykoli předtím, protože zůstane neviditelnou, dokud nenastane okamžik, kdy získá takovou sílu, že ji nikdo nebude moci podkopat.
Z dočasného zla, které jsme nyní nuceni páchat, povstane dobro neotřesitelné vlády, která obnoví řádný chod mechanismu národního života, zničený liberalismem. Účel světí prostředky. V našich plánech nesoustřeďujme naši pozornost k tomu, co je dobré a morální, ale k tomu, co je nutné a užitečné.
Před námi leží plán, v němž je strategicky určena linie, od níž se nesmíme odchýlit, pokud nechceme riskovat, že uvidíme, jak se práce mnoha staletí obrací vniveč.
Abychom vypracovali dostatečné formy působení, musíme brát v úvahu vrtkavost, uvolněnost a nestabilitu davu, jeho neschopnost pochopit a respektovat podmínky jeho vlastního života, nebo jeho vlastního blaha. Musíte pochopit, že moc davu je slepá, necitelná a nemyslící síla, vydaná na milost a nemilost vnuknutím z kterékoli strany. Slepý nemůže vést slepého, aniž by se vydávali v nebezpečí, že oba spadnou do propasti; tudíž ti, kteří vzešli z davu, i kdyby to byli geniální lidé, nemohou pochopit politiku, nemohou se stát vůdci davu, aniž by přivedli celý národ do záhuby.
Pouze jedinec, od dětství vychovávaný k samovládě, může pochopit slova, tvořená politickou abecedou.
Lidé ponechaní sami sobě, tj. na těch, kteří vzešli z jejich středu, se zničí sami stranickými rozbroji, vzniklými z touhy po moci a po poctách, a nepořádky, které z toho vzejdou. Cožpak je možné, aby masy lidí klidně a bez žárlivostí vytvořily vládu, která by byla schopna zabývat se záležitostmi země, aniž by se nechala ovlivňovat osobními zájmy? Jsou schopni se bránit před vnějším nepřítelem? To je nemyslitelné, protože plán rozbitý na tolik částí, kolik je hlav v davu, ztrácí veškerou celistvost, čímž se stává nesrozumitelný a neuskutečnitelný.

MY JSME DESPOTÉ

Jedině despotický vládce je schopen vypracovat tyto plány jasně a v celé šíři takovým způsobem, aby mohl celý systém státní mašinérie řádně fungovat. Z toho nevyhnutelně plyne závěr, že jediná uspokojivá forma vlády v jakékoli zemi je taková, že všechna moc je soustředěna do rukou jediné zodpovědné osoby. Bez absolutního despotismu nemůže existovat žádná civilizace, který je provozován nikoli masami, ale jejich vůdcem, ať je touto osobou kdokoli. Dav je barbarský a své barbarství projevuje při každé příležitosti. V momentě, kdy dav získá do svých rukou svobodu, rychle ji obrátí v anarchii, která je nejvyšším stupněm barbarství.
Jen se podívejte na ta alkoholická zvířata, omámená pitím, jehož nestřídmá konzumace jde ruku v ruce se získanou svobodou. Toto není cesta pro nás, ani pro vás. Gojímové jsou otupení alkoholickými nápoji; jejich mládež zhlouplá klasicismem a časnou nemorálností, k níž je sváděna našimi zvláštními agenty – domácími učiteli, lokaji, vychovatelkami v domech boháčů, úředníky a dalšími, našemi ženami na místech, kam často chodí za rozptýlením gojímové. Mezi ty, které jsem naposled jmenoval, patří takzvané „dámy ze společnosti“, dobrovolné následovnice dalších v korupci a luxusu.
Naším heslem je – Síla a pokrytectví. Jedině síla přináší úspěch v politice, zvláště tehdy, když je ukryta ve schopnostech důležitých pro státníka. Základní zásadou musí být násilí; prohnanost a pokrytectví musí být pravidlem pro vlády, které nechtějí, aby jejich koruny padly k nohám nějaké nové moci. Toto zlo je jediným prostředkem k dosažení dobra. Proto se nesmíme zastavit před uplácením, podvodem a zradou, když tyto mají sloužit k dosažení našeho cíle. V politice člověk musí vědět, jak se bez váhání zmocnit majetku druhých, když si tím zajistíme jejich podrobení a nadvládu nad nimi.
Náš stát, pochodující po cestě mírového dobytí světovlády, má právo nahradit hrůzy války méně nápadnými a uspokojivějšími rozsudky smrti, nutnými k udržování strachu, který nám zajistí slepou poslušnost. Pouze nemilosrdná krutost je určujícím faktorem síly státu: nejen v zájmu jejího získání, ale také ve jménu oddanosti, v zájmu vítězství musíme udržovat program násilí a pokrytectví. Doktrína založená na kalkulacích je natolik silná, jako jsou prostředky, které používá. Proto ani ne tak prostředky samotnými, jako můžeme triumfovat doktrínou krutosti a podřídit všechny vlády naší nadvládě. Stačí, aby věděli, jak jsme nemilosrdní, aby jejich neposlušnost zmizela.

UČINÍME KONEC SVOBODĚ

Ještě v dávných dobách jsme mezi masy lidí vrhli slova „Volnost, Rovnost, Bratrství“, slova, která byla od té doby mnohokrát opakována hloupými papoušky, kteří se ze všech stran seběhli k tomuto vnadidlu a zničili blahobyt světa, pravou svobodu jednotlivce, která předtím byla dobře střežená před tlakem lůzy. Ani domněle rozumní a vzdělaní gojímové v abstraktnosti těchto slov nerozeznali rozpornost; nevšimli si, že v přírodě neexistuje rovnost, ani zde neexistuje svoboda: sama Příroda vytvořila nerovnosti rozumových schopnostech, charakterech a dovednostech stejně nezměnitelně, jako zařídila, že se každý musí podřídit jejím zákonům: vždy mějte na paměti, že dav je slepý, že zbohatlíci, kteří povstali z davu, deroucí se k moci, jsou ve vztahu k politice stejně slepí jako samotný dav, že adept, i kdyby byl hlupák, přesto může vládnout, kdežto člověk z davu, byť by to byl génius, nepochopí z politiky nic – žádné z těchto věcí gojím nevěnuje pozornost. Přesto v dávných dobách na těchto věcech spočívala vláda dynastií: otec předával synovi vědomosti o politických záležitostech, které se nikdo, kromě příslušníků dynastie, nesměl dozvědět. S postupem času se od tradice předávání umění vládnout v dynastiích upustilo, což posloužilo úspěchu naší věci.
Ve všech koncích světa slova „Volnost, Rovnost, Bratrství“ přivedla do našich řad, díky našim slepým agentům, celé legie, které s nadšením nesly naše prapory. Mezitím se tato slova stala hlodajícími červy, kteří zničili blahobyt gojímů, učinili konec všeobecnému klidu, míru, solidarity a zničili základy všech států gojímů. Jak uvidíte později, to pomohlo našemu triumfu: to nám dalo možnost, kromě jiných věcí, dostat do našich rukou nejvyšší kartu – zničení privilegií, nebo jinými slovy, zničení samotné existence aristokracie gojímů, té třídy, která byla jedinou obranou lidí a států proti nám. Na troskách věčné a dědičné aristokracie gojímů jsme založili aristokracii naší vzdělané třídy, založené na penězích. Kvalifikaci této aristokracie jsme postavili na bohatství, které je závislé na nás, a na vědění, jehož hybnou silou jsou naši mudrci.
Náš triumf byl usnadněn skutečností, že v našich vztazích s lidmi, které jsme potřebovali, jsme vždy dokázali rozechvět nejcitlivější struny lidského ducha, na peněžní účet, chamtivost, nenasytnost při uspokojování materiálních potřeb člověka; každá z těchto lidských slabostí, sama o sobě, je schopna ochromit iniciativu a vůli lidí dostat do područí toho, kdo si koupil jejich činorodost.
Abstraktní pojem svobody nám umožnil přesvědčit lůzu ve všech zemích, že vláda není nic jiného, než správce ve službách lidí, kteří jsou vlastníky země, a že správce může být vyměněn jako obnošené rukavice.
Je to tato možnost nahrazení zástupců lidu, která jej vydává do naší moci, a tím nám dává moc dosazovat na jejich místa naše lidi.

PROTOKOL Č. 2

Pro naše záměry je nezbytné, aby války, pokud je to možné, nepřinášely zúčastněným stranám územní zisky: válka tak bude přenesena na ekonomickou půdu, kde národům dáme pocítit sílu naší převahy, a tento stav věcí vydá obě strany na milost naší mezinárodní AGENTURY; která vlastní miliony bedlivých očí, které neomezují žádné hranice. Naše mezinárodní práva zničí práva národní, v pravém smyslu práva, a bude vládnout národům úplně stejně, jako občanské zákony států určují vzájemné vztahy subjektů.
Vládní úředníci, které vybereme z řad veřejnosti s přísným zřetelem na jejich schopnosti otrocké poslušnosti, nebudou osoby školené v umění vládnout a tudíž se snadno stanou pěšáky v naší hře v rukou našich učenců a géniů, kteří se stanou jejich poradci, specialisty, kteří byli od mládí vychováváni pro řízení záležitostí celého světa. Jak je vám dobře známo, tito naši specialisté čerpali informace, které potřebovali pro naše politické plány, z historie a z pozorování událostí, jež právě probíhaly. Gojímové nejsou vedeni k praktickému používání nestranného sledování dějin, ale teoretickou rutinou bez jakéhokoli kritického pohledu na vyplývající důsledky. Nemusíme s nimi tudíž vůbec počítat – necháme je bavit se, dokud neudeří naše hodina, nebo žít v naději na nové druhy vzrušující zábavy, nebo ve vzpomínkách na zábavy minulé. Nechť podle nich hraje hlavní roli to, co jsme jim vnutili jako diktát vědy (teorie). Pro tento cíl budeme v nich neustále vzbuzovat slepou víru v tuto vědu pomocí našeho tisku. Intelektuálové gojímů se budou pyšnit svými vědomostmi a bez jejich jakéhokoli vědeckého ověření uvedou do praxe všechny informace dostupné ve vědě, které specialisté z naší agentury dovedně složili dohromady pro účel vzdělání jejich myslí ve směru, který potřebujeme.

ZHOUBNÉ VZDĚLÁNÍ
1. Nedomnívejte se ani na okamžik, že tato tvrzení jsou prázdná slova: obraťte svoji pozornost k úspěchům, které jsme zařídili pro darvinismus, marxismus, nietscheismus. Rozkladný vliv těchto směrů na ducha gojímů musí být pro nás zcela očividný.
2. Je pro nás nevyhnutelné brát v úvahu současné myšlení, povahové rysy, tendence národů, abychom se vyhnuli přehmatům v politice a při směrování záležitostí veřejné správy. Triumf našeho systému, jehož jednotlivé části mohou být různě uspořádány podle temperamentu lidí, s nimiž se na své cestě setkáváme, by nebyl možný, kdyby nebyl založen na rekapitulaci minulých lekcí ve světle přítomnosti.
3. V rukou dnešního státu je velká síla, která vytváří pohyb myslí lidí, je to tisk. Úlohou tisku je poukazovat na domněle nezbytné požadavky, dát hlas stížnostem lidu, vyjadřovat a živit nespokojenost. Ale gojímské státy nevědí, jak používat tuto sílu; a tak spadla do našich rukou. Prostřednictvím tisku jsme získali moc k ovlivňování, zatímco sami zůstáváme ve stínu; díky tisku jsme do našich rukou dostalo zlato, nehledě na to, že jsme je získali za cenu potoků krve a slz. Ale vyplatilo se nám to, ačkoli jsme obětovali mnoho našich lidí. Každá oběť z naší strany je před Bohem vyvážena tisíci gojímy. Pokračovanie… With respect domino svetík